e-Pedagogium, 2021 (roč. 21), číslo 2

Introduction

editors

e-Pedagogium 2021, 21(2):5-6  

"Šli takzvaně do první linie": Ředitelé o důležitosti asistentů pedagoga ve vzdělávání romských žáků během pandemie Covid-19

"They went on the so-called front-line": Headteachers on the importance of teacher assistants supporting Roma students during Covid-19 pandemic

Zbyněk Němec

e-Pedagogium 2021, 21(2):7-17 | DOI: 10.5507/epd.2021.022  

Sociálně znevýhodnění romští žáci představují jednu z nejvíce zranitelných skupin ve vzdělávání. Od 90. let 20. století je významným nástrojem podpory vzdělávání těchto žáků profese asistentů pedagoga (AP). Článek prezentuje výsledky studie zaměřené na distanční vzdělávání romských žáků během uzavření škol v době pandemie Covid-19 v roce 2020. Výzkum byl založen na semi-strukturovaných rozhovorech s pracovníky šesti základních škol navštěvovaných sociálně znevýhodněnými romskými žáky. Cílem výzkumu bylo popsat příklady dobré praxe v distančním vzdělávání; článek se soustředí specificky na přínosy asistentů pedagoga, které spočívaly v: a) AP zajišťovali...

Faktory emoční inteligence, které pomáhají učitelům zvládat emocionálně náročné situace a posilují efektivní pedagogickou komunikaci

Emotional intelligence factors helping teachers cope with emotionally tense situations and enhancing effective pedagogical communication

Alena Jůvová, Ondřej Duda

e-Pedagogium 2021, 21(2):18-32 | DOI: 10.5507/epd.2021.024  

V tomto příspěvku se zaměřujeme na vztah emoční a sociální inteligence a pedagogické komunikace, který významně ovlivňuje jak efektivitu pedagogické komunikace, tak atmosféru ve školní třídě. Jde o dva důležité jevy, jejichž vztah nelze podceňovat. Schopnost smysluplné a efektivní komunikace je základním požadavkem pro osobnostní charakteristiky učitele i pro učitelskou profesi. Pro práci učitele jsou stejně důležité emoce, z jejichž kvality se odvíjí jeho chování k žákům. Neméně důležité pro práci učitele jsou emoce žáka, které usměrňují učitelovo chování vůči žákům. Z tohoto důvodu musí být učitel vybaven rozvinutou a kultivovanou emoční inteligencí,...

Vliv vzdělávacího programu Paralympijský školní den na postoje spolužáků k žákům s tělesným postižením

Changes of attitudes towards inclusion in the physical education after experiencing the educational programme Paralympic school day

Jakub Řičica, Ladislav Baloun, Ondřej Ješina, Ilona Pavlová, Martin Kudláček

e-Pedagogium 2021, 21(2):33-45 | DOI: 10.5507/epd.2021.016  

Cílem studie je zjistit k jaké změně kognitivních postojů k osobám s tělesným postižením (TP) a postojům k inkluzivní tělesné výchově (TV) dojde po absolvování vzdělávacího programu Paralympijský školní den (PŠD) u žáků na vybraných základních školách. Výzkumu se zúčastnilo 78 žáků a to 37 chlapců a 41 dívek ve věku 9 až 14 let (průměr 12,72 ± 1,22). Pro provedení této studie byly použity dotazníky CAIPE-CZ (postoje k inkluzivní TV) a ACL (kognitivní postoje k osobám s TP). Změna postojů byla posuzována v časovém rozmezí tří týdnů (před a po absolvování PŠD). Z výsledku provedené studie vyplývá, že po absolvování PŠD došlo ke statisticky významnému...

Historické kořeny českého znakového jazyka: První polovina 19. století

Historical Roots of Czech Sign Language the first half of the 19th century

Lenka Okrouhlíková

e-Pedagogium 2021, 21(2):46-65 | DOI: 10.5507/epd.2021.018  

Historické kořeny českého znakového jazyka, jednoho z nejstarších evropských znakových jazyků, jsou úzce spjaty se založením Ústavu pro hluchoněmé v Praze v roce 1786. V návaznosti na to se informace o vizuálněmotorické komunikaci neslyšících začínají objevovat v literatuře zaměřené na vzdělávání neslyšících. Autory těchto textů byli převážné pedagogové pracující ve školách pro neslyšící, kteří ve většině případů znakový jazyk sami ovládali. Ačkoliv se nejedná o jazykovědné texty, jsou bohatým zdrojem informací o vzniku a vývoji jazyka, jež byl považován za mateřský jazyk neslyšících. Neslyšící si v komunikaci se svým slyšícím okolím vytvářeli téměř...

Příprava jedinců na odchod z institucionální péče z perspektivy ředitelů dětských domovů

Preparing individuals to leave the institutional care from the perspective of the directors of the children's homes

Tomáš Čech, Veronika Štenclová

e-Pedagogium 2021, 21(2):66-82 | DOI: 10.5507/epd.2021.023  

V České republice existují dva modely náhradní rodinné péče, kdy pěstounská péče je nejvhodnější, jelikož dítě vyrůstá v náhradní rodině. Děti, které nelze umístit do rodin, jsou umístěny do náhradní ústavní péče, jejíž funkci v České republice plní dětské domovy určené pro děti ve věku od 3 do 18 let. Cílem výzkumu bylo zmapovat podmínky a postupy přípravy dětí na opuštění dětských domovů z pohledu ředitelů těchto zařízení.  Základní soubor pro výzkum tvořilo 131 ředitelů státních dětských domovů; výzkumný soubor zahrnoval 98 ředitelů, kteří se zapojili do výzkumu. Byl sestaven dotazník, který byl za účelem zajištění vysoké míry spolehlivosti výzkumného...

Učební materiály využívané při výuce práva na gymnáziích

Teaching materials used in the teaching of law at grammar schools in the Czech Republic

Zdenka Nováková, Jitka Tržilová

e-Pedagogium 2021, 21(2):83-92 | DOI: 10.5507/epd.2021.020  

Předložený článek prezentuje vybrané výsledky výzkumného šetření směřujícího k využití učebních materiálů při výuce práva na gymnáziích. Pro výzkumné šetření bylo využito kvantitativního designu, data získaná prostřednictvím anonymního on-line dotazníku na serveru survio.com byla analyzována ve vztahu k využití učebních materiálů pro výuku práva, spokojenosti s dostupnými učebnicemi ze strany pedagogů a jejich následným využitím pro praxi.