e-Pedagogium 2014, 14(3):7-24 | DOI: 10.5507/epd.2014.025

Obecná pedagogika - mezi filosofií a vědou

Jaroslav Koťa, Martin Strouhal

Stať se zabývá problematikou vědního profilu obecné pedagogiky. Argumentuje dvojznačnost jejích cílů a metod, a tedy její zvláštní pozici - mezi filosofií a vědou. Obecná pedagogika odkazuje k filosofické reflexi o otázkách smyslu lidského života a jeho místa v celku světa, o hodnotách a modelech dobrého života. Jako humanitní věda se pedagogika orientuje na principy exaktního a objektivního poznání. Autoři obhajují tezi, že právě napětí mezi filosofií a vědou dává obecné pedagogice i do budoucnosti velké vývojové možnosti. Autoři v této souvislosti poukazují na některé kritické momenty ve vývoji novověké vědy a kladou otázky, jaká témata je třeba v obecné pedagogice akcentovat vzhledem k povaze soudobého vědního provozu a k nebezpečím, která hrozí nahradit skutečnou vědu pouhou metodikou.

Klíčová slova: celek světa, explanace, filosofie, hermeneutika, narativita, normativní přístup, pojem, pozitivismus, obecná pedagogika, životní smysl, svoboda, věda

This paper deals with the scientific character of General Education. The authors discuss the ambiguity of its aims and methods, and consequently its unique position on the border-line between philosophy and science. General Education refers to philosophical reflection of the questions of the meaning of life and its place in the totality of the world, of values and models of good life. Education as a social science makes use of the principles of exact and objective scientific methods. The authors advocate the idea that it is the tension between philosophy and science that gives general education great prospects for development in the future. In this connection, the authors point out some of the critical moments in the development of modern science, and they search for the topics that should be emphasized in general education with regard to the contemporary scientific operation, and to the dangers threatening to replace the real science by mere methodics.

Keywords: the totality of the world, explanation, philosophy, hermeneutics, narrativity, normative approach, concept, positivism, general education, meaning of life, liberty, science

Zveřejněno: 1. červen 2014  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Koťa, J., & Strouhal, M. (2014). Obecná pedagogika - mezi filosofií a vědou. e-Pedagogium, 14(3), 7-24. doi: 10.5507/epd.2014.025
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. BLECHA, I. ed. (1998). Filosofický slovník. Olomouc: Nakl. Olomouc.
    2. BRUGGER, W. a kol. (1994). Filosofický slovník. Praha: NV.
    3. Dostupné z http://www.paidagogos.net/issues/2013/2/article.php?id=18 ISSN 1803-7437
    4. Dostupné z http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/517/673
    5. FAJKUS, B. (2005). Filosofie a metodologie vědy. Vývoj, současnost a perspektivy. Praha: Academia.
    6. GALLA, K., VALENTA, J. (1982). Obecná pedagogika a sociologie výchovy na Filosofické fakultě UK od r. 1862. In SEDLÁŘ, R. (ed.) 100 let pedagogiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 1882-1982. Praha: UK.
    7. GAVORA, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido.
    8. HAVLÍK, R., KOŤA, J. (2007). Sociologie výchovy a školy. 2. vydání. Praha: Portál.
    9. HEIDEGGER, M. (2013). Věk obrazu světa. Praha: OIKOYMENH.
    10. HEJDÁNEK, L. (2012). Úvod do filosofování. Praha: OIKOYMENH.
    11. HENDL, J. (2005). Kvalitativní výzkum - Základní teorie, metody a aplikace. Praha: Portál.
    12. HUSSERL, E. (1993). Karteziánské meditace. Praha: Libertas.
    13. HUSSERL, E. (1996). Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Praha: Academia.
    14. HUSSERL, E. (2013). Filosofie jako přísná věda. Praha: Togga.
    15. JASPERS, K. (1996). Úvod do filosofie. Praha: OIKOYMENH.
    16. JEDLIČKA, R. ed. (2014). Teorie výchovy - minulost současnost, perspektivy. Praha: Karolinum.
    17. KÁDNER, O. (1926) Obecné základy pedagogiky. I. díl. Praha: Česká grafická unie.
    18. KOŤA, J. (2006) Svět a horizont našeho života. In PONĚŠICKÝ, J. (ed.) Člověk a jeho postavení ve světě. Filosofické otázky - psychologické odpovědi. Praha: Triton, 2006, s. 205-240.
    19. KOŤA, J. (2007b). Problémy s vědním profilem pedagogiky. In KRÁMSKÝ, D. (ed.) Humanitní vědy dnes a zítra. Liberec: Bor, s. 241-250.
    20. KOŤA, J. (2007a). Pedagogika a její vědní profil. In Kasíková, H., Vališová, A. (eds.) Pedagogika pro učitele. Paha: Grada, s. 49-67.
    21. KOŤA, J. (2007b). Problémy s vědním profilem pedagogiky. In KRÁMSKÝ, D. (ed.) Humanitní vědy dnes a zítra. Liberec: Bor, s. 241-250.
    22. KOŤA, J. (2007a). Pedagogika a její vědní profil. In Kasíková, H., Vališová, A. (eds.) Pedagogika pro učitele. Paha: Grada, s. 49-67.
    23. KOŤA, J. (2009). Filosofie výchovy. In PRŮCHA, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál, s. 667-675.
    24. KRUŽÍKOVÁ, J. (2010). Heideggerovo pojetí vědy. Praha: Togga.
    25. MERLEAU-PONTY, M. (1970). Oko a duch a jiné eseje. Praha: Obelisk. Přejít k původnímu zdroji...
    26. MIALARET, G. (1991). Pédagogie générale. Paris: PUF. Přejít k původnímu zdroji...
    27. MICHÁLEK, J. (1999). Údiv a zdrženlivost. In Údiv a zdrženlivost (o naladěnost myšlení). Praha: OIKOYMENH, edice Pomfil č. 9, s. 7-34.
    28. MORIN, E. (2008). La méthode. Paris: Seuil. Přejít k původnímu zdroji...
    29. NOVÁK, A. (2008). Moc, technika a věda: Martin Heidegger a Ernst Jünger. Praha: Togga.
    30. NOVÁK, A. (2010). Heideggerův výklad experimentálního charakteru novověké vědy. In Teorie vědy/Theory of science, XXXII, č. 3, s. 341-360. Přejít k původnímu zdroji...
    31. PATOČKA, J. (1992). Přirozený svět jako filosofický problém. Praha: Čs. spisovatel.
    32. PATOČKA, J. (1996) Několik poznámek o mimosvětské a světské pozici filosofie. In Péče o duši I. Praha: OIKOYMENH, s. 58-67.
    33. PATOČKA, J. (1997). Filosofie výchovy. (Studia paedagogica 18) Praha: Pedagogická fakulta.
    34. PRŮCHA, J. (2000). Přehled pedagogiky. Praha: Portál.
    35. PRŮCHA, J. (2009). Obecná pedagogika. Heslo In Průcha, J. (ed.) Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál.
    36. RÁDL, E. (1926). Moderní věda. Praha: Čin.
    37. STROUHAL, M., KOŤA, J. (2013). Tajemství, čin a naděje. Vybrané motivy Marcelovy filosofie jako inspirace pro výchovu ke spiritualitě. Paidagogos, 2013 (2).
    38. STROUHAL, M. (2013a). K filosofickým předpokladům hledání výchovy k autenticitě. Úvaha o antinomiích a abstrakcích v pedagogickém myšlení. In Studia paedagogica 18 (2-3), s. 11-29. Přejít k původnímu zdroji...
    39. STROUHAL, M. (2013b). Teorie výchovy. K vybraným problémům a perspektivám jedné pedagogické disciplíny. Praha: Grada Publishing.
    40. STROUHAL, M. (2014). K soudobým aspektům teorie celoživotního učení aneb jsou naše pojmy učení a vzdělání dostatečně komplexní? In KASPER, T. et al. Koncepce vzdělávání v současné kurikulární diskusi. Brno: Česká pedagogická společnost.
    41. ŠVAŘÍČEK, R., ŠEĎOVÁ, K. (2010). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál.
    42. VAŠÍČEK, Z. (2012). Jak se dělají filosofie. Praha: Triáda.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah