e-Pedagogium 2019, 19(3):7-20 | DOI: 10.5507/epd.2019.018

Sociologie výchovy, její vědní profil a perspektivy

Jaroslav Koťa
Katedra pedagogiky, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, nám. J. Palacha 2, 116 38 Praha 1

Text Sociologie výchovy, její vědní profil a perspektivy je zamyšlením nad vědním profilem hraniční disciplíny koncipované mezi sociologií a pedagogikou. Poukazuje na pozitivistické základy sociologie a normativní vědní profil věd o výchově. Pozornost je věnována perspektivám bádání v sociologii výchovy, kde autor rozlišuje makrosociální výzkumy, řešení tradičních otázek školy, společnosti a rodiny, učitelů a studentů, a třetím okruhem jsou relativně nová specifická témata s ne zcela projasněnou metodologií výzkumu.

Klíčová slova: Klíčová slova: de-profesionalizace učitelů, explanativní věda, funkcionalistický přístup, normativní věda, pedagogika, pozitivismus, profesionalizace učitelů, sociologie, symbolický interakcionismus, teorie konfliktu.

Sociology of education, its scientific profile and perspectives

This article reflects the scientific profile of a borderline discipline conceived between sociology and pedagogy. It highlights the positivistic foundations of sociology and the normative science profile of education sciences. Attention is paid to the perspectives of research in the sociology of education, where the author distinguishes between macro-social research solving traditional issues of school, society and family, teachers and students, and relatively new specific topics which lack fully clarified research methodology.

Keywords: Key words: de-professionalisation of teachers, explanatory science, functionalist approach, normative science, pedagogy, positivism, professionalization of teachers, sociology, symbolic interactionism, conflict theory.

Přijato: 27. říjen 2019; Zveřejněno: 1. listopad 2019  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Koťa, J. (2019). Sociologie výchovy, její vědní profil a perspektivy. e-Pedagogium19(3), 7-20. doi: 10.5507/epd.2019.018
Stáhnout citaci

Reference

  1. Alan, J. (1974). Společnost, vzdělání, jedinec: kapitoly ze sociologie vzdělání. Praha: Svoboda.
  2. Apple, M. W., Ball, S. J., & Gandin, L. A. (2010). The Routledge international handbook of the sociology of education. London: Routledge. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Holmes Group. (1986). Tomorrow's teachers: A report of the Holmes Group. East Lansing, Mich: Holmes Group.
  4. Ballantine, J. H., & Spade, J. Z. (2012). Schools and society: A sociological approach to education. Thousand Oaks: Sage.
  5. Ball, S. J. (2004). The RoutledgeFalmer reader in sociology of education. London: RoutledgeFalmer. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Berger, P. L. (1991). Pozvání do sociologie. Praha: Správa sociálního řízení FMO.
  7. Berger, P. L., & Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
  8. Bossard, J. H. S., & Boll, E. S. (1966). The sociology of child development. New York: Harper & Row.
  9. Bourdieu, P. (1998). Teorie jednání. Praha: Karolinum.
  10. Brooks, R. (2013). Contemporary debates in the sociology of education. Basingstoke: Palgrave Macmillan.
  11. Čečetka, J. (1968). Pedagogická sociologie. In Bakoš, Ľ. (1968). Moderné prúdy v pedagogickej vede. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.
  12. Černý, J. (1906). Průvodce organisovaného učitele. V Praze: Z. Ú. S.
  13. Dratvová, A. (1936). Filosofie pro nejvyšší třídu středních škol. Praha: Československá Grafická Unie.
  14. Elliott, P. R. C., & Macmillan Publishing Company. (1972). The sociology of the professions. London: Macmillan. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Foshay, A. W. (1970). The professional as educator. New York: Teachers College Press.
  16. Galla, K. (1967). Úvod do sociologie výchovy. Její vznik, vývoj a problematika. Praha: SPN.
  17. Galla, K., a kol. (1986). Sociologie výchovy. Její vývoj a problémy. Praha: SPN.
  18. Hallinan, M. T. (Ed.), (1987). The Social Organization of Schools. New Concetualizations of the Learning Process. New York: Springer Science + Bussines Media. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Hauser, M. (2012). Cesty z postmodernismu: filosofická reflexe doby přechodu. Praha: Filosofia.
  20. Havlík, R. & Koťa, J. (2000). Zamyšlení nad českou sociologií výchovy, vzdělávání a mládeže v 90. letech. Sociologický časopis, 36(1): 87-96.
  21. Havlík, R. & Koťa, J. (2007). Sociologie výchovy a školy. 2. vydání. Praha: Portál.
  22. Havlík, R., Koťa, J., Spilková, V. a kol. (1998). Učitelské povolání z pohledu sociálních věd. Praha: PdF UK.
  23. Havlík, R. (2016). Aktuální problémy společnosti z pohledu sociologie. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského.
  24. Highet, G. A. (1963). The art of teaching. London: Methuen.
  25. Highet, G. (1976). The immortal profession: The joys of teaching and learning. New York: Weybright & Talley.
  26. Jackson, J. A. (Ed.). (1970). Professions and Professionalization. Cambridge: University Press.
  27. Jarkovská, L., Lišková, K., & Šmídová, I. (2010). S genderem na trh: Rozhodování o dalším vzdělání patnáctiletých. Praha: Sociologické nakladatelství
  28. Jedlička, R., & Koťa, J. (1998). Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže: aktuální problémy výchovy: [učební text pro posluchače filozofické fakulty Univerzity Karlovy]. Praha: Karolinum.
  29. Koťa, J. & Váňová, R. (1994). Nástin profesionalizace učitelů v českých zemích (od tereziánských reforem do r. 1939). Pedagogika, XLIV: 321-332.
  30. Koťa, J. (1995). Professionalization of Teachers in the Czech Lands. In McClelland, C., Merl, S., & Siegrist, H. (eds.). Professionen im modernen Osteuropa. Berlin: Duncker & Humblot.
  31. Koťa, J. (1996). Učitelé v českých zemích na cestě k profesionalizaci. In Svobodný, P. & Havránek, J. (eds.) Profesionalizace akademických povolání v českých zemích v 19. a první polovině 20. století. Praha: Karolinum.
  32. Koťa, J. & Jedlička, R. (1997). Konec dvacátého století, mládež a drogová závislost. In Kolektiv autorů. Mládež - drogy - společnost. Studia Paedagogica 21. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Praha: pedagogická fakulta UK. s. 11-69.
  33. Koťa, J. (2010). Vybrané problémy profesionalizace učitelů v postmoderní době. In Krykorková, H., & Váňová, R. (2010). Učitel v současné škole. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
  34. Koťa, J. (2015). Václav Příhoda, Stanislav Vrána a údajný pragmatismus v pokusné měšťanské škole ve Zlíně. In Pánková, M., Kasperová, D., & Kasper, T. (2015). Meziválečná školská reforma v Československu. Praha: Academia.
  35. Koťa, J. (2015). Socializační proces, jeho faktory a koncepce. Problém norem a normality chování. In Jedlička, R. a kol. Poruchy socializace u dětí a dospívajících. Prevence životních selhání a krizová intervence. Praha: Grada.
  36. Liessmann, K. P. (2010). Teorie nevzdělanosti. Omyly společnosti vědění. Praha: Academia.
  37. Liessmann, K. P. (2015). Hodina duchů. Praxe nevzdělanosti. Polemický spis. Praha: Academia.
  38. Liessmann, K. P. (2018). Vzdělání jako provokace. Praha: Academia.
  39. Lukášová-Kantorková, H. (2003). Učitelská profese v primárním vzdělávání a pedagogická příprava učitelů (teorie, výzkum, praxe). Ostrava: Pedagogická fakulta OU.
  40. Matějů, P., Straková, J., Veselý, A., & Basl, J. (2010). Nerovnosti ve vzdělávání: Od měření k řešení. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON).
  41. Matoušek, O. (1997). Rodina jako instituce a vztahová síť. 2. rozšíření a přepracované vydání. Praha: Slon.
  42. Morrish, I. (1972). The Sociology of Education. An Introduction. London: George Allen and Unwin Ltd.
  43. Ondrejkovič, P. (1997). Socializácia mládeže jako východisková kategorie sociologie výchovy a sociológie mládeže. Příspěvek k rešeniu problemov sociológie výchovy a mládeže. Bratislava: Veda.
  44. Ondrejkovič, P. (1998). Úvod do sociológie výchovy. Základy sociológie výchovy a mládeže. Bratislava: Veda.
  45. Parelius, A. P., & Parelius, R. J. (1978). The Sociology of Education. Englewood Cliffs ; London: Prentice-Hall.
  46. Parsons, T., & Platt, G. M. (1975). The American university. Cambridge, Mass: Harvard Univ. Press.
  47. Pařízek, V. (1988). Učitel a jeho povolání (Analýza učitelské profese). Praha: SPN.
  48. Sadovnik, A. R., & Coughlan, R. (2016). Sociology of Education. A Critical Reader. London and New York: Routledge.
  49. Sak, P. (2014). Sociologie výchovy a vzdělávání. In Šubrt, J. Soudobá sociologie. Praha: Karolinum. Spilková, V. a kol. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Výzkumný záměr. Úvodní teoretická studie. Praha: Pedagogická fakulta UK.
  50. Strouhal, M. (2010). Émile Durkheim - sociolog a pedagog. Praha: FF UK.
  51. Strouhal, M. & Štech, S. (eds.). (2016). Vzdělání a dnešek. Praha: Karolinum.
  52. Swift, D. F. (Ed.). (1970). Basic Readings in the Sociology of Education. London: Routledge and Kenan Paul.
  53. Šíma, J. (1938). Sociologie výchovy. Praha: Československá grafická unie.
  54. Šubrt, J. (1998). K sociologické reflexi modernizace. Praha: Karolinum.
  55. American Council on Education. & Commission on Teacher Education (1944). Teachers for our times. A Statement of Purposes by the Commision on teacher education. Washington, D. C.: American Council on Education.
  56. Turner, J. D. & Rushton, J. (Eds.). (1976). Education for the Professions. Manchester: Manchester University Press.
  57. Urbánek, P. (2005). Vybrané problémy učitelské profese. Aktuální analýza. Liberec: Pedagogická fakulta TUL.
  58. Vuorikari, R. (2010). Teachers' professional development. An overview of current practice. Brussel: Hofi studio.
  59. Vzdělání a sociální spravedlnost v zemích OECD. Praha: ÚŠI, 1997
  60. Waller, W. (2014). The Sociology of Teaching. New York-London-Sydney: John Wiley and Sons, Inc.
  61. Walterová, E. (Ed.). (2001). Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém. Sborník z celostátní konference. I. a II. díl. Praha: SPN.
  62. Wiatr, J. J. (1970). Angažovaná sociologie (črty o sociologii a politice). Praha: Mladá fronta.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.