e-Pedagogium 2023, 23(1):7-20 | DOI: 10.5507/epd.2023.004

Nekázeň a její reflexe učiteli a žáky konkrétní třídy

Jaroslava Ševčíkováa, Jitka Plischkea, Tereza Buchtováa
a Ústav pedagogiky a sociálních studií, PdF UP v Olomouci, Žižkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, Česká republika

Nekázeň ve škole je trvale diskutované téma. Učitelé v praxi se s fenoménem nekázně setkávají každodenně. Je třeba, aby uměli rozpoznat její projevy, diagnostikovat příčiny a vyřešit její konkrétní projevy. Cílem této empirické studie je popsat, jak učitelé a žáci konkrétní třídy charakterizují nekázeň, respektive projevy neukázněného chování ve výuce a prostřednictvím cílených reflexí a sebereflexí dosáhnout slovního popisu vnímané nekázně. Dílčím cílem je komparovat jejich pohledy na nekázeň a její projevy a nalézt společné či odlišné znaky. Poté otevřít mezi učiteli a žáky diskusi o návrzích, jak nekázeň účinně řešit. Výzkum byl zrealizován v kvalitativním designu. Data byla získávána z písemných záznamů reflexí participantů. Zpracována byla kódováním až ke generování nové teorie o nekázni v konkrétní třídě. Bylo zjištěno, že učitelé i žáci potřebují projevy nekázně zexplicitnit, pojmenovat, promyslet a následně o nich diskutovat, jinak jim problém zůstává částečně skryt. Toto srozumitelné a jednoznačné vyjádření fenoménu nekázně umožňuje aktivně a cíleně hledat řešení.

Klíčová slova: kázeň, nekázeň, učitel, žák, reflexe, řešení nekázně.

Indiscipline and its reflection by teachers and pupils of a particular class

Indiscipline in school is a constantly discussed topic. In practice, teachers encounter the phenomenon of indiscipline on a daily basis. It is necessary for them to be able to recognize, diagnose and solve its specific manifestations. The aim of this empirical study is to describe how teachers and pupils of a specific class characterize indiscipline, or manifestations of unruly behavior in teaching, and through targeted reflections and self-reflections to achieve a verbal description of perceived indiscipline. A partial goal is to compare their views on indiscipline and its manifestations and to find common or different features. Then open a discussion between teachers and pupils about suggestions on how to effectively deal with indiscipline. The research was carried out in a qualitative design. Data were obtained from written records of participants' reflections. It was processed by coding to generate a new theory about indiscipline in a specific class. It was found that teachers and pupils need to clarify, name, think about and subsequently discuss the manifestations of indiscipline, otherwise the problem remains partially hidden from them. This comprehensible and unambiguous expression of the phenomenon of indiscipline enables an active and targeted search for a solution.

Keywords: discipline, indiscipline, teacher, pupil, reflection, resolution of indiscipline.

Vloženo: 3. říjen 2022; Revidováno: 12. duben 2023; Přijato: 29. květen 2023; Zveřejněno online: 29. květen 2023; Zveřejněno: 22. srpen 2023  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Ševčíková, J., Plischke, J., & Buchtová, T. (2023). Nekázeň a její reflexe učiteli a žáky konkrétní třídy. e-Pedagogium, 23(1), 7-20. doi: 10.5507/epd.2023.004
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Bendl, S. (2005). Reinterpretace kázně v současné škole. Pedagogická orientace, 2005(2), 2-14.
    2. Buchtová, T. (2020). Kázeň a začínající učitel: faktory ovlivňující kázeň ve výuce začínajících učitelů. Univerzita Palackého v Olomouci.
    3. Cangelosi, J. S. (2000). Strategie řízení třídy: jak získat a udržet spolupráci žáků při výuce. Portál.
    4. Dennis, D. V. (2009). 'I'm not stupid': how assessment drives (in)appropriate reading instruction. Journal of Adolescent, 53(4), 283-291. http://doi10.1598/JAAL.53.4.2 Přejít k původnímu zdroji...
    5. Dreesmann, H., Eder, F., Fend, H., Pekrun, R., Saldern, M. v., & Wolf, B. (1992). Schulklima. Eine Bestandaufnahme der Forschung in der Bundesrepublik Deutschland. In K. Ingenkamp, R. S. Jäger, H. Petillon, & B. Wolf (Eds.), Empirische Pädagogik 1970-1990 (s. 655-682). Deutscher Studien Verlag.
    6. Elliott, J. (1981). Action-research : A framework for self-evaluation in schools. Cambridge Institute of Education.
    7. Hanušová, S., Píšová, M., & Kohoutek, T. et al. (2017). Chtějí zůstat nebo odejít?: začínající učitelé v českých základních školách. Masarykova univerzita.
    8. Harjunen, E. (2009). How do teachers view their own pedagogical authority? Teachers and Teaching: Theory and Practice, 15(1), 109-129. https://doi.org/10.1080/13540600802661345 Přejít k původnímu zdroji...
    9. Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (4. vyd.). Portál.
    10. Christofferson, M., & Sullivan, A. (2015). Preservice teachers' classroom management training: A survey of self-reported training experiences, content coverage, and preparedness. Psychology in the Schools, 52(3), 248-264. https://doi.org/10.1002/pits.21819 Přejít k původnímu zdroji...
    11. Janík, T. (2003). Akční výzkum pro učitele. Příručka pro teorii a praxi. Masarykova univerzita.
    12. Jolivette, K., Ennis, R. P., & Swoszowski, N. C. (2017). Educator "what-ifs": The feasibility of choice making in the classroom. Beyond Behavior, 26(2), 74-80. https://doi.org/10.1177/1074295617713977 Přejít k původnímu zdroji...
    13. Kalhous, Z., & Obst, O. a kol. (2002). Školní didaktika. Portál.
    14. Kyriacou, Ch. (2012). Klíčové dovednosti učitele: cesty k lepšímu vyučování (4. vyd.). Portál.
    15. Landrum, T. J., & Kauffman, J. M. (2006). Behavioral approaches to classroom management. In C. M. Evertson & C. S. Weinstein (Eds.), Handbook of classroom management: Research, practice, and contemporary issues (s. 47-72). Lawrence Erlbaum Associates.
    16. Lojdová, K. (2015). Není nekázeň jako nekázeň: Rezistentní chování žáků jako projev moci ve školní třídě. Orbis scholae, 9(1), 103-117. https://doi.org/10.14712/23363177.2015.74 Přejít k původnímu zdroji...
    17. Lukas, J. & Lojdová, K. (2018). Řízení třídy: přístupy, oblasti strategie. Pedagogika, 68(2), 155-172. doi: 10.14712/23362189.2017.1180 Přejít k původnímu zdroji...
    18. Petty, G. (1996). Moderní vyučování. Portál.
    19. Průcha, J., Walterová, E., & Mareš, J. (2001). Pedagogický slovník. Portál.
    20. Riley, P., Watt, H., Richardson, P. W., & DeAlwis, N. (2012). Relations among beginning teachers' self-reported aggression, unconscious motives, personality, role stress, self- efficacy and burnout. In T. Wubbels, P. Van den Brok, J. van Tartwijk & J. Levy, Interpersonal relationships in education: An overview of contemporary research (s. 151-166). Sense Publishers. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Romi, S., Lewis, R., & Roache, J. (2013). Classroom management and teachers' coping strategies: Inside classrooms in Australia, China and Israel. Prospects, 43(2), 215-231. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Ševčíková, J., Plischke, J., & Chudý, Š. (2021). Vybrané aspekty formování profesního přesvědčení začínajících učitelů. Univerzita Palackého v Olomouci.
    23. Šimoník, O. (1994). Začínající učitel: některé pedagogické problémy začínajících učitelů. Masarykova univerzita.
    24. Šíp, R., & Švec, V. (2013). Pojetí tacitních znalostí v paradigmatu sjednoceného pole. Pedagogická orientace, 23(5), 664-690. https://doi.org/10.5817/PedOr2013-5-664 Přejít k původnímu zdroji...
    25. Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (2. vyd.). Portál.
    26. Švec, V. (1997). Sebereflexe jako nástroj profesionálního (sebe)rozvíjení začínajících učitelů. Pedagogická orientace, 7(3), 2-13.
    27. Vališová, A. (2010). Pojetí autority a její proměny v pedagogickém kontextu. Psychologie pro praxi, 45(3), 53-63.
    28. Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Paido.
    29. Vítečková, M. (2018). Začínající učitel: jeho potřeby a uvádění do praxe. Paido.
    30. Weber, Max. (1998). Metodologie, sociologie, politika. Praha: Oikoymenh.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah