e-Pedagogium 2026, 26(1):34-49 | DOI: 10.5507/epd.2026.009

Skúsenosti s komunitnou muzikoterapiou u detí so sluchovým postihnutím z pohľadu rodičov

Peter Kusý, Ivana Guliš Vlasatá
Katedra pedagogických štúdií, PdF TU v Trnave, Priemyselná 4, 918 43 Trnava, Slovenská republika

Cieľom štúdie bolo preskúmať skúsenosti rodičov detí so sluchovým postihnutím s komunitnou muzikoterapiou a identifikovať oblasti, v ktorých pozorujú pozitívne zmeny. Výskum sa zameral na tri otázky: (1) v akých oblastiach rodičia zaznamenali pozitívne zmeny u detí po absolvovaní muzikoterapie, (2) ktoré hudobné aktivity považujú za najužitočnejšie a (3) aké sú ich skúsenosti s priebehom stretnutí a prístupom muzikoterapeuta. Použitý bol kvalitatívny dizajn; dáta boli získané pološtruktúrovanými rozhovormi s 10 rodičmi detí vo veku 2-8 rokov, ktoré absolvovali v poslednom polroku pravidelné muzikoterapeutické stretnutia. Rozhovory boli spracované tematickou analýzou. Rodičia vnímali muzikoterapiu ako zmysluplnú aktivitu, pretože podľa nich stimuluje pozitívne zmeny u detí so sluchovým postihnutím. Identifikované oblasti zmien zahŕňali komunikáciu, motoriku, kognitívne schopnosti, sluchové vnímanie, hudobné schopnosti a sociálnu interakciu. Zároveň rodičia prirodzene prepájali tieto potenciálne výstupy s konkrétnymi hudobnými aktivitami (spev, hra na hudobné nástroje, rytmické cvičenia, hudobno-pohybové hry, improvizácia) a zdôrazňovali dôležité princípy terapeutického procesu (empatia, odbornosť a pestrosť metód). Napriek prevažne pozitívnym skúsenostiam poukazovali aj na bariéry, najmä na nedostatočnú dostupnosť muzikoterapie. Výsledky naznačujú, že muzikoterapia môže byť prínosným podporným prístupom pre deti so sluchovým postihnutím a zároveň otvára priestor pre ďalšie skúmanie dostupnosti a implementácie v praxi.

Klíčová slova: komunitná muzikoterapia; deti so sluchovým postihnutím; rodičovské skúsenosti; komunikačné schopnosti; hudobné aktivity; kvalitatívny výskum.

Parents´ experiences with community music therapy for children with hearing impairment

The study aimed to explore parents' experiences with community music therapy for children with hearing impairment and to identify areas in which they observe positive changes. The study addressed three research questions: (1) in which areas parents perceive positive changes in their children after participation in music therapy, (2) which music therapy activities they consider most beneficial, and (3) what their experiences are regarding the course of the sessions and the approach of the music therapist. A qualitative research design was employed. Data were collected through semi-structured interviews with ten parents of children aged 2-8 years who had participated in regular music therapy sessions during the previous six months. The interviews were analysed using thematic analysis. Parents perceived music therapy as a meaningful activity, as they associated it with positive changes in children with hearing impairment. Identified areas of change included communication, motor skills, cognitive abilities, auditory perception, musical skills, and social interaction. Parents also naturally linked these outcomes to specific music therapy activities (singing, playing musical instruments, rhythmic activities, music-and-movement games, and improvisation) and highlighted key principles of the therapeutic process, such as empathy, professional competence, and diversity of methods. Despite predominantly positive experiences, parents also pointed to barriers, particularly the limited availability of music therapy services. The findings suggest that music therapy can represent a beneficial supportive approach for children with hearing impairment and highlight the need for further research focusing on its accessibility and implementation in practice.

Keywords: community music therapy; children with hearing impairments; parents' experiences; communication skills; musical activities; qualitative research.

Vloženo: 5. červenec 2025; Revidováno: 2. únor 2026; Přijato: 15. únor 2026; Zveřejněno: 30. červen 2026  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kusý, P., & Guliš Vlasatá, I. (2026). Skúsenosti s komunitnou muzikoterapiou u detí so sluchovým postihnutím z pohľadu rodičov. e-Pedagogium, 26(1), 34-49. doi: 10.5507/epd.2026.009
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Amtmannová E, Jarosová, E. & Kardos, T. (2007). Aplikovaná muzikoterapia. PhDr. Elena Amtmannová.
    2. Beníčková, M. (2017). Muzikoterapie a edukace. Grada Publishing.
    3. Bibby, T. & Mercer, J. (2020). Inclusion and the emotional dimension of learning: Reimagining classroom belonging. Routledge.
    4. Borovská, M. (2022). 2022. Dieťa so sluchovým postihnutím. Odborné postupy v pedagogickej a poradenskej praxi. [online]. Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychologie.
    5. https://vudpap.sk/wp-content/uploads/2022/06/Dieta-so-sluchovym-postihnutim.pdf
    6. Bouček, J. a kol. (2012). Baha jako řešení jednostranné hluchoty po operaci vestibulárního schwannomu. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 75/108 (5), 602 - 605.
    7. Bouček, J., Chovanec, M., Vokřál, J., Černý, L., Kluh, J., Čada, Z., Profant, O., Zábrodský, M., Kuchař, M., Zvěřina, E., Betka, J., Fanta, O., & Skřivan, J. (2012). Baha jako řešení jednostranné hluchoty po operaci vestibulárního schwannomu. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie, 75/108(5), 602-605. https://www.prolekare.cz/en/journals/czech-and-slovak-neurology-and-neurosurgery/2012-5-2/baha-jako-reseni-jednostranne-hluchoty-po-operaci-vestibularniho-schwannomu-38698
    8. Braun, V. & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77-101. https://doi.org/10.1191/1478088706qp063oa Přejít k původnímu zdroji...
    9. Creswell, J. W. & Poth, C. N. (2018). Qualitative Inquiry and Research Design: Choosing among Five Approaches. 4th ed. SAGE.
    10. Drlíčková, S., Friedlová, M., & Kantor, J. (2015). Špecifiká skupinovej muzikoterapie u klientov so špeciálnymi potrebami. In P. Krajčí & K. Priesterová (Eds.), Dimenzia muzikoterapie v praxi, výskume a edukácii (pp. 117-131). Iris.
    11. Elefant, C., Baker, F. A., & Lotan, M. (2012). The use of music therapy to improve social skills in children with disabilities. Journal of Music Therapy, 49(4), 443-462. Přejít k původnímu zdroji...
    12. https://doi.org/10.1093/jmt/49.4.443 Přejít k původnímu zdroji...
    13. Friedlová, M. a kol. (2020). Muzikofiletické techniky v inkluzivní výuce. Univerzita Palackého v Olomouci, 95 s. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Good, A., Russo, F. A., & Sullivan, J. (2017). The efficacy of singing to support speech and language development in children with hearing loss. Frontiers in Psychology, 8, 419.
    15. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2017.00419 Přejít k původnímu zdroji...
    16. Halmo, J. (2022). Music therapy in Slovakia: Contexts and current practice. Approaches: An Interdisciplinary Journal of Music Therapy, 16(1). https://doi.org/10.56883/aijmt.2024.74 Přejít k původnímu zdroji...
    17. Chen, J. L., Penhune, V. B., & Zatorre, R. J. (2020). Moving on time: Brain network for auditory-motor synchronization is modulated by rhythm complexity and musical training. Journal of Cognitive Neuroscience, 32(6), 1084-1101. https://doi.org/10.1162/jocn_a_01536 Přejít k původnímu zdroji...
    18. Kantyka-Dziwisz, K. (2023). Dziecko z zaburzeniami w rozwoju a muzykoterapia. Wydawnictwo Adam Marszałek.
    19. Knoors, H., & Marschark, M. (2014). Teaching deaf learners: Psychological and developmental foundations. Oxford University Press Přejít k původnímu zdroji...
    20. Kusý, P. (2019). Quo vadis muzikoterapia a muzikofiletika na Slovensku? Psychiatria - Psychote- rapia - Psychosomatika, 26(4), 19-23.
    21. Kusý, P. (2022). The use of music therapy and music philetics in Slovak kindergartens. In EDULEARN22 Proceedings (pp. 9103-9110). IATED. https://library.iated.org/view/KUSY2022USE Přejít k původnímu zdroji...
    22. Kusý, P. (2024). Muzikofiletika v rukách vychovávateľa. In Aktuálne výzvy výchovy a vzdelávania v školskom klube detí. Trnavská univerzita.
    23. Lechta, V. a kol. (2016). Inkluzivní pedagogika. Portál.
    24. Looi, V., Gfeller, K., & Driscoll, V. (2012). Music perception of cochlear implant users: A review. Audiology and Neurotology, 17(2), 161-185. https://doi.org/10.1159/000323768 Přejít k původnímu zdroji...
    25. Marschark, M., & Spencer, P. E. (Eds.). (2010). The Oxford Handbook of Deaf Studies, Language, and Education (2nd ed.). Oxford University Press. Přejít k původnímu zdroji...
    26. McFerran, K. S. (2010). Adolescents, music and music therapy: Methods and techniques for clinicians, educators and students. Jessica Kingsley Publishers.
    27. Nowell, L. S., Norris, J. M., White, D. E., & Moules, N. J. (2017). Thematic analysis: Striving to meet the trustworthiness criteria. International Journal of Qualitative Methods, 16(1), 1-13. Přejít k původnímu zdroji...
    28. https://doi.org/10.1177/1609406917733847 Přejít k původnímu zdroji...
    29. Patel, A. D. (2011). Why would musical training benefit the neural encoding of speech? The OPERA hypothesis. Frontiers in Psychology, 2, 142. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2011.00142 Přejít k původnímu zdroji...
    30. Pavlicevic, M. & Ansdell, G. (2004). Community music therapy. Jessica Kingsley Publishers.
    31. Polonenko, S. et al. (2017). Music perception improves in children with bilateral cochlear implants or bimodal devices. JASA: The Journal of the Acoustical Society of America, 141(6), 4494-4507. https://doi.org/10.1121/1.4985123 Přejít k původnímu zdroji...
    32. Rickson, D., & McFerran, K. (2014). Creating music cultures in the schools: A perspective from community music therapy. Barcelona Publishers.
    33. Rochette, F., Moussard, A., & Bigand, E. (2014). Music lessons improve auditory perceptual and cognitive performance in deaf children. Frontiers in Human Neuroscience, 8, 488. Přejít k původnímu zdroji...
    34. https://doi.org/10.3389/fnhum.2014.00488 Přejít k původnímu zdroji...
    35. Rusnáková, A. (2017). Muzikoterapia v sociálnej práci na Slovensku. Sociální práce/Sociálna práca, 17(5), 17-35.
    36. Stige, B. (2015). Community music therapy: Developments and dilemmas. Routledge.
    37. Stige, B., & Aarø, L. E. (2012). Invitation to community music therapy. Routledge.
    38. Škoviera, A. (2019). Terapeutická komunita v špeciálnych výchovných zariadeniach. Verbum.
    39. Šuhajdová, I. (2018). Ľudský faktor - kľúčová podmienka inklúzie? Typi Tyrnaviensis.
    40. Torppa, R., Faulkner, A., Huotilainen, M., Järvikivi, J., & Lipsanen, J. (2019). Why and how music can be used to rehabilitate speech and language skills in hearing-impaired children and adolescents. Hearing Research, 380, 108-122. https://doi.org/10.1016/j.heares.2019.06.003 Přejít k původnímu zdroji...
    41. Trehub, S. E. (2019). Musical development in infancy and early childhood. Annals of the New York Academy of Sciences, 1453(1), 28-45. https://doi.org/10.1111/nyas.14102 Přejít k původnímu zdroji...
    42. Vidulin, S., Plavšić, M. & Žauhar, V. (2020). Spoznajno-emocionalno slušanje glazbe u školi. Muzička akademija u Puli.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah