e-Pedagogium 2021, 21(3):53-69 | DOI: 10.5507/epd.2021.032

Rozvíjení žádoucích axiologických hodnot u žáků druhého stupně základní školy prostřednictvím publikace Děti s hvězdou

Milan Mašát
Kontakt:
Katedra českého jazyka a literatury, Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci, Žižkovo náměstí 5, 771 40 Olomouc

V tomto textu prezentujeme možné využití publikace Maria Escobara Děti s hvězdou (2020) ve výchovně-vzdělávací praxi se zaměřením na druhý stupeň základní školy. Po úvodu, v němž přibližujeme metodologii analýzy Escobarova narativu a ve kterém nastiňujeme aktuálnost problematiky šoa pro současnou společnost, se v teoretické části příspěvku věnujeme reprezentaci pojmů šoa a holokaust v kurikulárních dokumentech vybraných zemí s důrazem na Českou republiku. Dále uvádíme očekávané výstupy vybraných vzdělávacích oborů a průřezových témat, které lze naplňovat na základě daného uměleckého vyprávění. V praktické části příspěvku se zabýváme možným uplatněním v současnosti nejprosazovanější metody pro seznamování žáků a studentů s jednou linií druhé světové války, šoa či holokaustu, totiž na základě příběhu konkrétního jedince. Didaktický potenciál knihy předestíráme na základě úryvků z dané publikace. Vybrané ukázky lze zařadit do oblasti multilaterálního zobrazení událostí šoa s tím, že jsme z narativu vybrali ty, které kromě rozvoje žádoucích axiologických hodnot recipientů podle našeho názoru naplňují vybrané očekávané výstupy výchovy k občanství, literární výchovy a některých průřezových témat.

Klíčová slova: šoa, holokaust, Děti s hvězdou, Mario Escobar, axiologické hodnoty, příběh konkrétního jedince.

Developing the Desired Axiological Values of the Lower-Secondary School Pupils through the publication Children with a Star

In the contribution, we present the possible use of the publication by Mario Escobar Children with a Star (2020) in educational practice with a focus on basic institutional education. After an introduction, in which we approach the methodology of analysis of Escobar's narrative and in which we approach the relevance of the Shoah for contemporary society, in the theoretical part of the paper we present the concepts of the Shoah and the Holocaust in curricular documents of selected countries with emphasis on the Czech Republic. Furthermore, we present the expected outcomes of selected educational disciplines and cross-sectional topics that can be fulfilled on the basis of a given artistic narrative. In the practical part of the article, we deal with the possible application of the currently most widely used method for acquainting pupils and students with one line of the Second World War, the Shoah or the Holocaust, namely on the basis of the story of a specific individual. We present the didactic potential of the book based on excerpts from the given publication. Selected examples can be included in the area of multilateral depiction of Shoah events, with the fact that we have selected from the narrative those which, in addition to developing desirable axiological values of recipients, in our opinion fulfil selected expected outcomes of Citizenship Education, Literary Education and some crosscutting themes.

Keywords: Shoah, Holocaust, Children with a Star, Mario Escobar, axiological values, the story of a specific individual.

Vloženo: 25. květen 2021; Revidováno: 23. srpen 2021; Přijato: 26. září 2021; Zveřejněno: 22. prosinec 2021  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Mašát, M. (2021). Rozvíjení žádoucích axiologických hodnot u žáků druhého stupně základní školy prostřednictvím publikace Děti s hvězdou. e-Pedagogium, 21(3), 53-69. doi: 10.5507/epd.2021.032
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Carrier, P. et al. (2015a). The International status of education about the Holocaust: a global mapping of textbooks and curricula; summary. Paris: UNESCO.
    2. Carrier, P. et al. (2015b). The International Status of Education about the Holocaust - A Global Mapping of Textbooks and Curricula. Paris: UNESCO.
    3. Cohen-Janca, I. (2017). Poslední cesta: doktor Korczak a jeho děti. Havlíčkův Brod: Petrkov.
    4. Čermák, I., Chalupníčková, L., Chrz, V., & Plachá, V. (2013). Narativní analýza. In Řiháček, T., Čermák, I., & Hytych, R. (Eds.), Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy (s. 75-104). Brno: Masarykova univerzita.
    5. Due Enstad, J. (2017). Antisemitic Violence in Europe, 2005-2015. Exposure and Perpetrators in France, UK, Germany, Sweden, Denmark and Russia. Oslo: University of Oslo.
    6. Escobar Golderos, M. (2020). Děti s hvězdou. Brno: CPress. Faltýn, J. et al. (2021). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT. Dostupné z https://revize.edu.cz/files/rvp-zv-2021-s-vyznacenymizmenami.pdf? fbclid=IwAR37qFQRtBR4aLdhotcM94DwhzxhQPnb RoLW0Lz_SjqWp4wyMa9LPKlQxk.
    7. Fasnerová, M. (2012). Klíčové kompetence v současném kurikulu - realita v praxi. In Mlčoch, M. (Ed.), Komunikační výchova a školská praxe (s. 30-43). Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
    8. Grech, L. (2000). Teaching about the Holocaust. Strasbourg: Council for Cultural Cooperation.
    9. Hník, O. (2012). Literární výchova a rozvoj čtenářství. In Wildová, R. et al., Čtenářská gramotnost a podpora jejího rozvoje ve škole (s. 137-147). Praha: Univerzita Karlova.
    10. Holý, J. et al. (2011). Šoa v české literatuře a v kulturní paměti. Praha: Akropolis.
    11. Jeřábek, J. et al. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: NÚV.
    12. Jindráček, V. et al. (2011). Dětská pojetí uměleckého textu jako východiska školní interpretace. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně.
    13. Jordanová, S., D. (2004). Educating Without Overwhelming: Authorial Strategies in Children's Holocaust Literature. Children's Literature in Education, 35(3), 199-217. https://doi.org/10.1023/B:CLID.0000041779.63791.ae. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Kasperová, D. (2010). Výchova a vzdělávání židovských dětí v protektorátu a v ghettu Terezín. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
    15. Kosiński, J., N. (1995). Nabarvené ptáče. Praha: Argo.
    16. Kushner, T. (2020). Brundibár. Praha: Meander. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Lindquist, D., H. (2010). Complicating Issues in Holocaust Education. Journal of Social Studies Research, 34(1), 77-93. Available at https://eric.ed.gov/?id=EJ887319.
    18. Lindquist, D., H. (2008). Developing Holocaust Curricula: The Content Decision-Making Process. A Journal of Educational Strategies. Issues and Ideas, 82(1), 27-34. https://doi.org/10.3200/TCHS.82.1.27-34. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Martin, K., C. (2007). Teaching the Shoah: Four Approaches That Draw Students In. The History teacher, 40(4), 493-502. https://doi.org/10.2307/30037046. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Mašát, M. (2017). K uplatnění tematiky šoa v literárních čítankách pro druhý stupeň základních škol. Jazyk - literatura - komunikace, 2017(2), 68-78. Dostupné z http://jlk.upol.cz/index.php/cislo-2-2017.
    21. Mašát, M. (2018). Zastoupení termínů šoa a holokaust ve vybraných kurikulárních dokumentech. In Králík, J. (Ed.), Recenzovaný sborník příspěvků vědecké interdisciplinární mezinárodní vědecké konference doktorandů a odborných asistentů QUAERE (s. 802-809). Hradec Králové: Magnanimitas.
    22. Mašát, M., & Sladová, J. (2019). Representations of Shoah and Holocaust Terms in SelectedCurriculum Documents: A Teacher's Perspective. Universal Journal of Educational Research, 7(2), 457-462. https://doi.org/10.13189/ujer.2019.070218. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Mémorial de la Shoah. (2017). What is the Shoah? Dostupné z http://www.memorialdelashoah.org/.
    24. Mináč, M. (2018). Ruce pryč od Československa. Mnichovská dohoda a záchrana dětí vedená Nicholasem Wintonem. Praha: Spolek Nicholase Wintona.
    25. Rýdl, K., & Šmelová, E. (2014). Reforma s atributem nekonsekventnosti. In Kasper, T., & Dymokurský, O. (Eds.), Reforma vzdělávání v současné kurikulární diskusi (s. 9-22). Brno: Česká pedagogická společnost.
    26. Řeřichová, V., & Sladová, J. (2017). Možnosti a limity současné literatury pro děti a mládež v procesu výchovy k hodnotám. Paidagogos, 2017(1), 17-36. Dostupné z https://www.paidagogos.net/issues/2017/1/article.php?id=3.
    27. Šeďová, K. (2013). Narativní analýza jako metoda zkoumání školního humoru. In Šeďová, K., Humor ve škole (s. 55-72). Brno: Masarykova univerzita.
    28. Školský zákon (561/2004 Sb.). (2015). Dostupné z http://zakony.centrum.cz/skolskyzakon/cast-3 -hlava-1.
    29. Urbanová, S. (2016). Děti a holocaust. Téma paměti v literatuře pro děti a mládež v posledních dvou desetiletích. In Schreiberová, J., & Brožová, V. (Eds.), Dítě, dětství a literatura. Literární Archiv č. 48/2016 (s. 30-45). Praha: Památník národního písemnictví.
    30. Urbanová, S. (2018). S holokaustem za zády. Téma holokaustu v české a překladové literatuře pro děti a mládež vydávané po roce 1989. Ostrava: Ostravská univerzita.
    31. Webové stránky holocaust.cz: https://www.holocaust.cz/.Webové stránky migraceonline.cz: https://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/kontinuitastereotypu-zide-romove-muslimove.Zajac, P. (1989). Modely detskej literatúry. Slovenská literatura, 36(4), 297-304.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah