e-Pedagogium 2018, 18(4):68-78 | DOI: 10.5507/epd.2018.046

Rozvoj výukových programů pro cestovní ruch založených na kulturních hodnotách v Maduře

Suryo Tri Saksono, Sulaiman, Chairul Anam, Mujtahidin
Suryo Tri Saksono, Sulaiman, Chairul Anam, and Mujtahidin, English Study Program, Faculty of Social and Cultural Sciences, University of Trunojoyo Madura, Bangkalan, Indonesia, e-mail: suryo.saksono@trunojoyo.ac.id

Cílem tohoto výzkumu je analyzovat kulturní hodnoty Madury, které budou sloužit jako základní rámec a obsah rozvoje učebních osnov, které mohou být realizovány ve škole. Tento výzkum využívá přístup výzkumu rozvoje. Výsledky ukazují: Madurský hodnotový systém je velmi silný s náboženskou a magickou nuancí. Madurská kulturní hodnota, která je zdrojem a obsahem (základními hodnotami) vývoje modelu učebních osnov v Maduře, se skládá z osmi elementů: náboženství, zdvořilost, vzájemná spolupráce, čistota, tvořivost, sociální povědomí, pohostinnost a přátelství k životnímu prostředí. Hlavním faktorem vývoje učebních osnov v Maduře je Kiai jako náboženská osobnost, kterou Maduřané považují za symboly, které hrají roli při udržování systému kulturních hodnot v Madurském lidu. Cílem rozvoje cestovního ruchu v Maduře prostřednictvím vývoje učebních plánů, které si uvědomují cestovní ruch, je objevit "Pět kouzel Madury" (Lèma' PesonaMadhurâ): čisté, pokojné, uspořádané, islámské a památné. Byla by vypracována příručka o učebních osnovách, která by byla "velmi vhodná" jako učitelský návod při rozhodování o modelu rozvoje a materiálu pro diskusi o učebních osnovách uvědomujících si cestovní ruch ve škole.

Klíčová slova: kulturní hodnota, Kiai, náboženství, kurikulum a turismus, Madura

The Development of Tourism-Aware Curriculum Based On the Cultural Values in Madura

The purpose of this research is to analyze Madurese's cultural values that will be served as the basic framework and content of tourism-aware curriculum development which can be implemented at school. This research uses research and development approach. The results show: first; Madura's value system is very strong with religious and magic nuance. The Madurese's cultural value which is as the resources and content (core values) of the development of a tourism-aware curriculum model in Madura consists of eight elements: religious, politeness, mutual cooperation, cleanliness, creativity, social awareness, hospitality, and environment-friendly. Second; The main factor in the development of tourism-aware curriculum in Madura is Kiai as a religious figure who is considered by the Madurese as symbols who play a role in maintaining a system of cultural values in Madurese's people. Third; The target of developing tourism in Madura through tourism-aware curriculum development is to emerge the 'Five Madura Enchantment' (Lèma' PesonaMadhurâ): clean, peaceful, ordered, islamic, and memorable. Fourth; There would be a guidance book of tourism-aware curriculum which is 'very appropriate' to be used as teacher's guidance in deciding development model and material for discussion of tourism-aware curriculum at school.

Keywords: cultural value, Kiai, religion, curriculum and tourism, Madura

Zveřejněno: 1. prosinec 2018  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Saksono, S.T., Sulaiman,, Anam, C., & Mujtahidin, (2018). Rozvoj výukových programů pro cestovní ruch založených na kulturních hodnotách v Maduře. e-Pedagogium, 18(4), 68-78. doi: 10.5507/epd.2018.046
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Akhmad, Bindara. 2002. Lintasan Sejarah Sumenep dan Asta Tinggi Beserta Tokoh Didalamnya. Barokah: Tanpa Kota
    2. Akhyat, Arif, dkk. 2010. Ensiklopedi Pamekasan: Alam, Masyarakat, dan Budaya. Pemerintah Kabupaten Pamekasan bekerjasama dengan Fakultas Ilmu Budaya Universitas Gadjah Mada: Yogyakarta.
    3. Aliv, Rachmatoel. 2015. "Sulur Pesisir: Mengintip Keindahan Seni Ukir Kayu Madura". Dokumen Tidak Diterbitkan.
    4. Badan Penelitiandan Pengembangan Daerah Kabupaten Pamekasan. 2013. "Kerapan Sapi: Budaya, Hukum, dan Pariwisata". Dokumen Tidak Diterbitkan.
    5. BAPPEDA Kabupaten Sumenep, Pusat Pemanfaatan Sains AtmosfirdanIklimdan Lembaga Penerbangandan Antariksa Nasional. 2006. Penelitian Kondisi Lingkungan Pulau GiliIyangsebagai Potensi Kawasan Wisata Kesehatan. Sumenep-Indonesia.
    6. BBTKLPP Surabaya, 2013. Laporan Kajian Kualitas Lingkungandan Faktor Risiko Kesehatan di Kawasan Wisata Giliyang Kabupaten Sumenep Tanggal 1-3 Mei 2013. Surabaya-Indonesia
    7. Borg, W. R and Gall, M. D. 2007. Educational Reasearch: An Introduction (4th Edition). Longman: New York-USA
    8. DisporabudPamekasan. 2009. "Telaah Sumber Sejarah Pamekasandalam Usianya yang Ke-479 (1530-2009)". Dokumen Tidak Diterbitkan.
    9. http://terjemahan.madura.web.id/
    10. Imron, Fuad Amin. 2014. Syaikhona Kholil Bangkalan, Penentu Berdirinya Nahdlatul Ulama. Khalista: Surabaya
    11. Jonge, Huub de. 2011. Garam, Kekerasan, dan AduanSapi: Esai-esaitentang Orang Madura dan Kebudayaan Madura. LkiS: Yogyakara
    12. Mien, A. Rifa'i. 2007. Manusia Madura: Pembawaan, Perilaku, EtosKerja, PenampilandanPandanganHidupnyaSepertiDicitrakanPribahasanya. Pilar Media: Yogyakarta
    13. Miles, M. B danHuberman, A. M. 2009. Analisis Data Kualitatif: BukuSumbertentangMetode-MetodeBaru. DiterjemahkanolehTjejepRohendiRohidi. UI Press:Jakarta
    14. Nurhayati, Alfisah. 2010. "Revisiting Pariwisata Madura; StudiKebijakan Pembangunan Kepariwistaan Kabupaten Sampang". Jurnal Karsa. XVIII (2)
    15. Pendit, N. S. 1999. Ilmu Pariwisata: Sebuah Pengantar Perdana. Pradnya Paramita: Jakarta
    16. Peraturan Menteri Pariwisata Republik Indonesia Nomor 14 Tahun 2016 tentang Pedoman Destinasi Pariwisata Berkelanjutan
    17. Peraturan Pemerintah Republik Indonesia Nomor 50 Tahun 2011 Tentang RencanaInduk Pembangunan Kepariwisataan NasionalTahun 2010-2025
    18. Plomp, Tjeerd. 2010. Educational Design Research: an Introduction. In TjeerdPlomp and Nienke Nieveen (Ed). An Introduction to Educational Design Research (9-36). Netzodruk, Enschede an. Netherlands
    19. Rani, Deddy PM. 2014. "Pengembangan Potensi Pariwisata Kabupaten Sumenep, Madura, Jawa Timur (Studi Kasus: PantaiLombang)". Jurnal Politik Muda. 3 (3): 412-421.
    20. RPJMD Provinsi Jawa Timur, Tahun 2015-2019
    21. Sadik, A. Sulaiman. 1996. "Madura dalam Sebuah Potret". Dokumen Tidak Diterbitkan.
    22. Saputro, Sigit Dwidkk. 2015. Peta Permasalahandan Prioritas Pembangunan Pendidikan di Madura. STP Pendidikan Universitas Trunojoyo Madura: Bangkalan
    23. Spillane, James J. 1994. Pariwisata Indonesia: Siasat Ekonomidan Rekayasa Kebudayaan. Kanisius: Yogyakarta
    24. Tim Peneliti Sejarah. Tanpa Tahun. "Pamekasandalam Sejarah". Dokumen Tidak Diterbitkan.
    25. Wahab, Salah. 2003. Manajemen Kepariwisataan. Pradnya Paramita: Jakarta.

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah