PT  - JOURNAL ARTICLE
AU  - Dužíková Kramářová, Alice
TI  - Neslyšící dítě ve slyšící pěstounské rodině
DP  - 2010 Dec 1
TA  - e-Pedagogium
PG  - 389--403
VI  - 10
IP  - 89
IS  - 12137758
AB  - Na svém pracovišti mám v péči tři pěstounské rodiny se sluchově postiženými dětmi, které mají v důsledku svých životních osudů ještě další zdravotní postižení a psychická traumata. Každá z těchto rodin se musela vyrovnat se spoustou obtíží, opustit svůj dosavadní životní styl, popřípadě i svou práci, své zájmy a záliby redukovat na minimum a veškerý čas věnovat těmto dětem a jejich trápení a problémům. Musejí podstupovat náročné anabáze po ordinacích odborných lékařů, zvládat problematiku nových diagnóz a terapeutické postupy při řešení problémů s výchovou těchto dětí, učí se pracovat s moderní technikou a hledat kontakty na organizace, které jim mohou pomoci.Výchova SP dítěte v pěstounské péči je velmi náročná a odpovědná činnost. Vyžaduje obrovské úsilí, trpělivost a spolupráci pěstounské rodiny se spoustou odborníků. Jak se v praxi ukazuje, SP dítě v pěstounské péči nemá pouze sluchovou vadu, ale v drtivé většině případů se časem projeví i další diagnózy jako oční vada, ADHD, autismus, neurologické a psychiatrické diagnózy apod. Pěstounům velmi chybí dostatek odborných informací a pomoc úřadů.Velkým problémem se ukazuje nutnost vzdělávání těchto dětí v školách pro sluchově postižené. Tyto školy jsou většinou velice vzdálené od místa bydliště SP dětí v pěstounské péči a tyto nemohou denně dojíždět. Pobyt v internátu znamená odloučení až odcizení od nové rodiny, pokud není dítě v pěstounské rodině pevně citově zakotveno. Pak může docházet k regresi psychických traumat a k jejich vystupňování do patologických projevů jako v případě již zmiňovaného chlapce. Rodina i dítě se dostává zpět na začátek, povinná školní docházka musí být řešena ne příliš vhodným způsobem - integrací s asistentem pedagoga se znalostí znakové řeči. A zde opět narážíme na problém - vhodné školy v místě bydliště mají své asistenty, kteří neznají ani základy znakové řeči a tudíž nejsou pro komunikaci těžce SP dítěte s pedagogem vybaveni.Vzhledem k tomu, že zdravotní a psychický stav dítěte je důležitější než dosažené vzdělání, volíme tedy raději integraci s maximální péčí a pomocí SPC pro SP, pěstounů a školských pracovníků a s využitím možností legislativních úprav vzdělávání.Pěstounským rodinám velmi chybí společenské uznání jejich práce a dostatečná prezentace na veřejnosti. Práce s těmito dětmi je připravila o čas, některé přátele, koníčky, ale dala jim nové přátele, otevřela před nimi nové obzory, dala jim zažít i radost z úspěchu.Přesto u těchto obětavých lidí cítím velkou lásku k těmto postiženým dětem, velkou obětavost a entuziasmus, se kterým se do pěstounské péče vrhají bez ohledu na překážky, které na ně čekají. Berou svou péči o tyto děti jako poslání a bojují za ně snad ještě víc než za své vlastní děti a za to jim patří dík celé naší společnosti.